Sociální rehabilitace

Centrum duševního zdraví pracuje na principu propojení zdravotní a sociální péče. Sociální část je poskytována v rámci služby sociální rehabilitace.

Poslání služby

Posláním Sociální rehabilitace (dále jen SR) je pomáhat uživatelům naučit se trvale žít se svým zdravotním omezením a v praktickém životě překonávat některé nepříznivé dopady omezení a snížit riziko sociálního vyloučení.

Cíle služby

Sociální rehabilitace je zaměřena na získávání, systematické znovuobnovování, procvičování a udržení sociálních návyků, schopností a dovedností.

Cílem je:

• posílit komunikační dovednosti uživatele,
• posílit a podporovat samostatnost uživatele,
• posílit a obnovit kognitivní funkce,
• poskytovat činnosti vycházející z potřeb uživatele, řešení obtížných či krizových situací,
• podporovat při navazování sociálních kontaktů, při obnovení či upevnění kontaktu s rodinou,
• udržet a rozvinout schopnosti a dovednosti podporujících soběstačnost uživatele,
• posílit sociální dovednosti potřebné k práci a pracovní návyky.

Cílová skupina

Klienti Centra duševního zdraví jsou osoby z okruhu psychóz, poruch nálad, poruch osobnosti, příp. s rizikem rozvoje psychotického onemocnění a krizového stavu a v souvislosti se závažným duševním onemocněním.

Obecně:
Osoby se zdravotním postižením v nepříznivé sociální situaci. Jde o situaci, v níž se lidé nacházejí, jestliže pro svůj věk, ztrátu soběstačnosti, pro nemoc, zdravotní postižení, krizovou situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů, nebo z jiných závažných důvodů, nejsou fakticky schopni zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani nijak zabezpečeny.

Dle typu zdravotního postižení:
Osoby s dlouhodobým psychickým onemocněním a osoby s mentálním a kombinovaným postižením a tyto osoby se sekundárním postižením (např. epilepsie), u nichž došlo k výraznému narušení psychických, sociálních a pracovních schopností.

Dle věku:
Osoby starší 16-ti let. Horní věková hranice je stanovena na 80 let.

Principy CDZ:

Mnohonásobné potřeby lidí s chronickým průběhem onemocnění s výraznými sociálními dopady může efektivně naplnit pouze dobře koordinovaný tým složený z pracovníků různých profesí. Tento přístup se ve světe uplatnil ve službách typu ACT (Asertivní komunitní léčba), ICM (Intenzivní case management), AOT (Asertivní tým) a komunitním systémem služeb v italském Trieste.

Pro zajištění efektivní péče a podpory pro osoby se závažným duševním onemocněním je nutné věnovat pozornost i organizačním aspektům fungování těchto týmů.

Z tohoto pohledu je klíčové:

1. Zajistit dobré propojení zdravotní a sociální části týmu
2. Mít účinný systém alokace kompetencí a odpovědnosti v rámci týmu i navenek (zde se osvědčil systém case managementu)
3. Zajistit kompaktibilitu zdravotních a sociálních intervencí týmu kvůli vzájemné zastupitelnosti a kontinuitě práce s klientem.

Základem CDZ je vždy multidisciplinární tým, který tvoří kromě psychiatra a psychologa především sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách spolu s psychiatrickými (popř. všeobecnými) sestrami.

Sociální pracovníci a psychiatrické (popř. všeobecné) sestry tedy logicky musejí mít kompatibilní kompetence v takzvaných klíčových dovednostech. Jedná se o první kontakt s klientem, individuální práci metodou psychosociální/psychiatrické rehabilitace, schopnost zastávat roli case managera v rámci týmu a kompetence při zvládání naléhavých situací včetně zhoršení zdravotního stavu a systematické práce s rodinným prostředím.

Zásady case managementu:

• Zaměření na zdravé stránky klienta více než na psychopatologii
• Podstatný je vztah klienta a case managera
• Intervence jsou založeny na klientově rozhodnutí
• Asertivita intervencí
• I lidé s dlouhodobým a závažným duševním onemocněním se mohou měnit, učit, zlepšovat a je třeba je v tom podporovat
• Využívají se nejen tradiční služby, ale především zdroje komunity. Společenství, ve kterém klient žije, je zdroj, nikoliv překážka
• Podpora zotavení rodinného prostředí
• Multidisciplinární spolupráce